menu icon

Směnka

Směnka

Směnka je převoditelný cenný papír, který ztělesňuje bezpodmínečný dlužnický závazek. Aby byla platná, musí obsahovat náležitosti podle směnečného a šekového zákona. Směnkou se jedna nebo více osob zavazuje zaplatit oprávněnému majiteli směnky směnečnou částku. Její výhodou je rychlá obchodovatelnost formou indosamentu. Směnka může existovat pouze v papírové podobě.

Podle způsobu vystavení jsou 2 skupiny směnek:

  1. vlastní – obsahuje bezpodmínečný závazek hlavního dlužníka - výstavce směnky (trasanta) zaplatit určité osobě (věřiteli, trasátovi, remitentovi) na daném místě v době splatnosti na směnce uvedenou částku. Figurují v ní tedy pouze dvě osoby, výstavce a remitent.
  2. cizí – výstavce vystavuje směnku a přikazuje směnečníkovi (trasátovi) zaplatit směnečnou částku ve prospěch remitenta. Směnečník jako třetí osoba se zavazuje zaplatit tím, že provede akcept (převzetí) směnky připojením akceptační doložky (např. slovy zaplatím nebo přijato) a připojením vlastnoručního podpisu.

Podle důvodu, proč se směnka vystavuje (směnečná podstata), jsou směnky:

  • obchodní – vystavené proti dodávce zboží
  • finanční – v případě peněžní půjčky

Každá směnka musí obsahovat podstatné náležitosti směnky podle zákona, především:

  • slovo směnka přímo v textu listiny
  • bezpodmínečný příkaz nebo slib výstavce zaplatit směnečnou sumu
  • jméno toho, kdo má platit (směnečník, trasant)
  • určení splatnosti směnky
  • jméno toho, komu má být placeno (remitent)
  • datum a místo vystavení
  • vlastnoruční podpis výstavce (trasanta)

Převod směnky (indosament, rubopis) na jiného majitele se provádí písemným prohlášením majitele na rubu směnky. Používá se při obchodování se směnkou.

Eskont směnky je nákup směnky bankou před dnem její splatnosti a je spojen s poskytnutím eskontního úvěru. Banka si za to sráží svoji odměnu a úrok.

Aval směnky (směnečné rukojemství) vzniká tím, že se banka svým podpisem zaručí za zaplacení směnky a stává se tak směnečným ručitelem za výstavce.